Boj s korupcí

Co je korupce?

Korupce pochází z latinského slova „rumpere“-kazit, nalomit, oslabit. Latinský výraz „corruptus“ označuje následek takového zlomu, který způsobuje, že dotyčný je přinucen ke změně názorů, postojů a zásad. Korupci je možno definovat jako zneužití pravomoci za účelem získání osobního prospěchu.  Znamená takové jednání představitelů veřejné správy, jímž se nedovoleně a nezákonně obohacují  prostřednictvím zneužívání pravomocí, které jim budou svěřeny. Korupce se však nevyhýbá ani soukromému sektoru. Je to celosvětový fenomén spojený vždy s mravním a etickým pochybením člověka. Opakem korupce je integrita.

Trestní legislativa

Česká trestní legislativa pojem „korupce“ nezná, pod tento pojem však lze  zařadit trestné činy uvedené v části druhé hlavy X trestního zákoníku (zákon č. 40/209 Sb.)  nazvané „Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných“ (Přijetí úplatku, Podplácení, Nepřímé úplatkářství), skutkovou podstatu trestných činu definujících korupci naplňují také trestné činy Zneužití pravomoci úřední osob, Maření úkolů úřední osoby z nedbalosti, Neoprávněné nakládání s osobními údaji, Zneužití informace a postavení v obchodním styku, Sjednání výhody při zadávání VZ, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, Pletichy při zadávání VZ a při veřejné soutěži, Pletichy proti veřejné dražbě a další.

Velmi rozšířenou formou korupce je také nepotismus (z lat. nepos – synovec), což je zvýhodňování příbuzných, a klientelismus.

ČR se na mezinárodní úrovni zavázala vytvářet strategie a preventivní opatření proti korupci (čl. 5 a 6 Úmluvy OSN proti korupci). Současná vláda deklarovala důsledné prosazování vládní politik boje s korupcí vedoucí ke zlepšení právního prostředí a celkové kultivaci politické kultury v ČR.

Mezinárodní organizace a evropské instituce zabývající se bojem s korupcí

  • GRECO (Skupina států proti korupci)
  • Rada Evropy
  • OSN (Úmluva proti korupci)
  • OECD (Úmluva proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních obchodních transakcích)
  • OLAF (Evropský úřad pro boj  proti podvodům)

 

Boj s korupcí definovala současná vláda, stejně jako vlády předchozí, jako jednu ze svých priorit. Na vládní úrovni bylo schváleno několik strategických dokumentů vztahujících se k této problematice.

Vládní dokumenty boje s korupcí

Základní rezortní dokumenty týkající se boje s korupcí:

  • Rezortní interní protikorupční program Ministerstva obrany (čj. MO 123706/2022-8694) ze dne 3. května 2022)
  • /system/files/public/ripp_mo.pdf
  • Zpráva o Rezortním interním protikorupčním programu Ministerstva obrany                  
  • RMO č. 6/2013 Etický kodex zaměstnanců Ministerstva obrany
  • /system/files/public/eticky_kodex.pdf

Dne 1. ledna 2024 nabyl účinnosti Služební předpis nejvyššího státního tajemníka ze dne 3. října 2023 o pravidlech etiky státních zaměstnanců

/system/files/public/sluzebni_predpis_nevyssiho_statniho_tajemnika_ze_dne_3._rijna_2023.pdf

Ochrana oznamovatelů (whistleblowing)

Dne 17. prosince 2021 vstoupila v účinnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Směrnice). 

/system/files/public/smernice_eu_2019_1937.pdf

Dne 1. srpna  2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, kterým je do právního řádu ČR transponována výše uvedená Směrnice.

171/2023 Sb., 1. 8. 2023, aktuální znění, informativní znění systému e-Sbírka (e-sbirka.cz)

Ministerstvo obrany ČR provozuje dle Směrnice vnitřní oznamovací systém, jehož prostřednictvím lze podat oznámení o skutečnostech nasvědčujících možnému protiprávnímu jednání v organizační složce státu - Ministerstvu obrany.

K přijámí oznámení a plnění role v oblasti ochrany oznamovatelů byly určeny osoby v působnosti Sekce státního tajemníka MO.

Vnitřní oznamovací systém dle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů | Ministerstvo obrany (army.cz)